Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. 6. 2020

Historie pivovaru Weber v Ostrově

Založení původního pivovaru v Ostrově probíhalo dne 24. srpna roku 1873 v sále radnice. Zde se konalo veřejné zasedání k založení nového pivovaru  a zřízení jeho vedení jako akciové společnosti.  Zakládající výbor byl zastoupen pány Heinrichem Mattonim a Corneliem Hönlem. Body programu se skládaly z těchto ustanovení, a to: „1.  Ustanovení společnosti; 2.  Schválení s právovárečným měšťanstvem Ostrova a uzavření kupní a předávací smlouvy;  3.  Předlohy nákupů pozemků, staveb, činží a zřizovacích účtů;  4.  Volby do správní rady (dozorčí rady) jakož i dvou účetních revizorů do konce března roku 1874; 5.  Další návrhy akcionářů“. Společnost byla pojmenována  „Akciový pivovar v Ostrově nad Ohří“  (německy „ Aktienbrauhaus in Schlackenwerth“). Akciovou společnost vedly rodiny sourozenců: Dotzauer, Proksch, Hönl a Dub Akciový pivovar byl parostrojní, přičemž k roku 1880 měl zařízení na várku 72 hektolitrů.  V roce 1882 měl dle dobových novin Egerer Zeitung akciový pivovar v Ostrově se svými 31 392 hektolitry největší produkci piva v Chebském kraji. Za ním následovaly tyto pivovary: Pivovar hraběte Windischgrätze v Kladrubech (20 950 hl.), pivovar akciové společnosti v Chebu (30 500 hl.), Weberův pivovar v Rybářích (28310 hl.), Haasův pivovar v Kynšperku (21 180 hl.), pivovar nájemce Grünwalda v Sokolově (15 696 hl.), pivovar barona Köningswartera v Děpoltovicích (140426 hl.), pivovar právovárečné komuny v Karlových Varech (14 404 hl.) a pivovar v Doubí (14 404 hl.). Dle statistiky z let 1901/1902 byla produkce akciového pivovaru v Ostrově 37 475 hl. piva. Přesto, že tato produkce piva byla vyšší než v roce 1882, tak se jednalo v období let 1901/1902 o výrazný rozdíl oproti jiným pivovarům, jež byly již zmíněny. Weberův pivovar v Rybářích měl produkci 85 567 hl., akciový pivovar v Chebu 58 668 hl., pivovar v Kladrubech 51 016 hl., pivovar v Děpoltovicích43 709 hl., pivovar v Kynšperku 42 695 hl., pivovar v Doubí u Karlových Varů 28414 hl. a pivovar v Sokolově 21 608 hl. piva. Na základě rozhodnutí valných hromad ze dnů 21. 5. 1903 a 12. 12. 1904 byl snížen kapitál na 364 000 korun, přičemž jednotlivé akcie byly sníženy ze 400 korun na 208 korun. V roce 1906 se představitelé akciové společnosti pivovaru v Ostrově rozhodli o prodeji tamního pivovaru, přičemž veliký zájem o jeho koupi projevil Anton Weber, vlastník pivovaru V Rybářích u Karlových Varů. K likvidaci společnosti se valná hromada usnesla 9. 4. 1906. V dubnu roku 1906 koupil pivovar v Ostrově s veškerým jeho inventářem vlastník rybářského pivovaru Anton Weber. Zanedlouho došlo k přejmenování pivovaru na „Pivovar Antona Webera v Ostrově nad Ohří“. 

Anton Weber se narodil 18. března 1842 v Měcholupech. Jeho otec František Weber byl nájemcem pivovaru v Měcholupech spolu se společníkem Woskou. Po rozporu se svým společníkem odstoupil František Weber z nájemní smlouvy k pivovaru v Měcholupech. Následně odešel z Měcholup do Strkovic. Z této obce hledal František Weber nové pracovní místo nájemce pivovaru, které nakonec získal v pivovaře na Hoře svatého Šebastiána v Krušných horách. Sem se přestěhoval společně se svou rodinou k roku 1843. V roce 1847 zemřela jeho manželka Alžběta Weber. Po smrti své manželky hledal František Weber nové zaměstnání, které našel jako nájemce pivovaru ve Vernéřově. Svého syna Antona sem přivezl v roce 1848. V roce 1849 se otec František Weber oženil s Marii Höfer, s níž měl 7 dětí. Anton Weber chodil do zdejší školy ve Vernéřově a ve dvanácti letech šel ke svému otci do učení. Spolu se svým otcem pak odešel pracovat do pivovaru v Jirkově, kde měl přibližně působit ještě dva roky. Zde se díky své pracovitosti a spořivosti mohl finančně osamostatnit od svého otce přibližně v roce 1759. Poté odešel do ciziny pracovat mezi lety 1859 – 1860 u firmy A. Schwechart ve Vídni v oboru propagace této firmy, kde dostal výtečnou školu, což se mu později hodilo k jeho budoucímu úspěchu. V roce 1860 absolvoval jako osmnáctiletý sládek kurz u profesora Ballinga na sladovnické škole v Praze a podnikl dlouhé cesty po Německu a Francii jako vedoucí kvasírny Dreherova pivovaru v Měcholupech. O rok později nastoupil na pracovní místo v pivovaru Feldschlösschen u Drážďan a v přibližně 21 letech sloužil jako sládek v pivovaře - Nuslích u Prahy. Od 1. ledna roku 1867 až do 1. února 1879 měl dle smlouvy sloužit jako sládek a vedoucí v měšťanském pivovaře v Žatci. Anton Weber se dne 1. června 1878 oženil s Marii Kirschovou v děkanském kostele v Kadani. Nevěsta byla velice zámožnou dědičkou, což bylo zásadním důvodem, proč si ji Anton Weber vzal za svoji ženu. Jelikož byli zámožnou rodinou začal  Anton Weber uvažovat o stavbě pivovaru. Seznámení Antona Webera ještě jako sládka žateckého pivovaru s karlovarským stavitelem Františkem Maderem však o všem rozhodlo. Spřátelili se a  vedli spolu četné hovory. Během jednoho z  nich se Mader zmínil o už tehdejší špatné situaci pivovaru v Karlových Varech , umístěným nevhodně v lázních, která pravděpodobně povede k jeho zániku a v této souvislosti by nebylo od věci, kdyby nějaký prozíravý podnikatel postavil pivovar nedaleko Karlových Varů. Dále se ještě zmínil, že ví o konkrétním místě v obci Rybáře, kde by mohl takový pivovar vzniknout. Na základě tohoto hovoru se Anton Weber domluvil s Františkem Maderem na společné cestě do Karlových Varů, týkající se pozemků v Rybářích, což vedlo nakonec ke stavbě pivovaru. Z tohoto důvodu postupně ukončil svou činnost sládka v žateckém pivovaru a se svou manželkou se přestěhoval na konci roku 1878 do Karlových Varů. Na stavbu pivovaru odkoupil Anton Weber pozemky od místních statkářů. Stavbu pivovaru počala na jaře 1879 firma Hirsch a Böhm. Stavba pivovaru zdárně pokračovala tak, že již 13. prosince 1879 byla připravena první várka 60 hektolitrů  piva a dne 12. února roku 1880 šlo první pivo z výroby hned na odbyt. Zároveň se stavbou pivovaru byla postavena v roce 1879 Weberova vila  pro rodinu Weberů. Zápis podniku Antona Webera do obchodního rejstříku se uskutečnil ke dni 10. května roku 1880 u c. k. obchodního soudu v Chebu jako parostrojní pivovar v Rybářích u Karlových Varů. Anton Weber se také angažoval společensky . Byl také členem Spolku pro průmysl pivovarský v království Českém a starostou obce Rybáře. Dne 8. srpna 1910 byl na základě svých všeobecných zásluh jako starosty obce Rybáře a velkoprůmyslníka povýšen do šlechtického stavu. Zanedlouho následovalo prostřednictvím dalšího reskriptu udělení šlechtického titulu von Hohengrund vztahujícího se jak na jeho osobu a manželku, tak na jeho potomky dědičně. Z manželství Antona Webera a jeho manželky se narodilo několik dětí.

Rudolf Ottomar Weber se narodil dne 16. 11. 1880. Po skončení vojenské služby pracoval chvíli v otcově pivovaru a následně byl  pracovně umístěn do Knollovy porcelánky v Rybářích, kde měl vedoucí pozici.

Marie Antonie Alžběta Weberová se narodila dne 9. února 1882. Provdala se za kapitána generálního štábu Eduarda von Biseniusema. Po svadbě žili ve Vídni.

Richard Weber se narodil 3. dubna 1883. Po koupi akciového pivovaru v Ostrově  mu bylo vedení

tohoto podniku otcem svěřeno, a také se sem přistěhoval. Za první světové váky zahynul dne 9. 10. 1915 na ruské frontě.

Robert František Weber se narodil 10. října 1884 v Rybářích. Jako člen rodiny dohlížel na technický provoz v pivovarnictví a po koupi statku v Děpoltovicích se začal zajímat o agrární hospodářství.

Pavel Weber se narodil 3. února 1886. Spravoval od roku 1924 pivovar v Rybářích.

Siegfried Karlmann Weber se narodil 2. Října 1888 v Rybářích. Spravoval v letech 1922 – 1945 pivovar v Ostrově.

Po koupi měšťanského pivovaru v Ostrově  Anton Weber postupně skoupil a časem uzavřel pivovary v Jindřichovicích, Kraslicích, Děpoltovicích a v Sokolově. Ostrovský pivovar však nechal v provozu , aby měl rezervní kapacitu při velkém odbytu. Z konkurentů přežily jen zámecký pivovar v Doubí, měšťanský v Lokti a druhý (panský) v Ostrově. Během 1. Světové války začaly růst ceny chmele, ječmene a sladu kvůli jejich nedostatku. Z tohoto důvodu byl pivovar v Ostrově zavřen k říjnu 1916. Ze stejného důvodu byl přerušen provoz pivovaru v Rybářích a to od 1. 4. 1917 do 20. 9. 1917. Koncem roku 1918 předal Anton Weeber pivovar a další majetek svým třem synům Paulovi, Robertovi a Siegfriedovi.  Dcera Marie byla vyplacena. Anton Weber zemřel 13. července 1920. Po smutečním rozloučení konaném 16. července roku 1920 v pohřební síni v Karlových Varech bylo jeho tělo uloženo na hřbitově v Rybářích. Ostrovský pivovar spravoval  od roku 1922 do roku 1945 Siegfried Weber von Hohengrund, velmi známý a oblíbený, byl posledním představeným Schlackenwerthské obecní banky, mecenáš spolků. Weberova rodina také vlastnila první auto se šoférem. Pivovar vozil pivo a potřebný led nejprve koňským potahem, později nákladním autem do hostinců. V zimě na rybníku nezaměstnaní muži řezali led v blocích a rozřezané kusy vozili do pivovarských sklepů, bloky zde ručně rovnali. Byla to tvrdá, těžká práce. K pivovaru také patřil Úřednický obytný dům č.p. 308, ve kterém bydleli zaměstnanci pivovaru. Pivovar také měl vlastní elektrárnu ve kterém byla instalována Francisova turbína k pohonu generátoru pro výrobu elektrického proudu. Ostrovský pivovar měl také požahovnu. Požahovna je místo, kde dochází k požahu, tedy ke zbavení  dřevěných sudů vnitřních nečistot a k jejich vysmolení. Tato operace se provádí po každém vyprázdnění sudu před jeho dalším naplněním aby se zajistila sterilita jeho vnitřku a pivo, jež  v něm bude uloženo, vydrželo déle  a nekazilo se. Pivo prodávané v tomto pivovaru se nazývalo „Weberbräu“. Doloženo je dle etiket vaření 12° piva v tomto pivovaru. Pivovar měl také vlastní tácky a účtenky. Skleněné láhve pivovaru měly rozměry 0, 5 litru a na láhvích byly obsaženy nápisy „Weberbrau Schlackenwerth“, „Weberbrau Schlackenwerth unverkäufliches Eigentum“. V době nacistické okupace byli povoláni do Ostrova v rámci totálního nasazení Češi, a to na práci do místního pivovaru. Na sklonku války v roce 1945 bylo odvezeno z města 20 českých zaměstnanců, přičemž zde zůstalo pouze 8 zaměstnanců české národnosti. Zbylí Češi poté založili v květnu roku 1945 Revoluční národní výbor, jehož členy byli František Hauzer, sládek pivovaru (předseda RNV), Ed. Petřík, vařič pivovaru (místopředseda RNV), úředník Vl. Schlssbauer – papírny Teerag (tajemník RNV), pivovarský dělníci i bratři Jan Choutka a František Choutka, Jan Jankovec a František Hlavatý (členové RNV). Se změnou politických a společenských poměrů došlo k přejmenování názvu pivovaru a jeho převzetí do rukou národní správy v Ostrově. Z doby druhé poloviny 40. let  20. století se zachovalo textové razítko s názvem „Ant. Webera pivovar národní správa Ostrov tel. 82“. Národním správcem a sládkem pivovaru byl mezi lety 1945 – 1947 ustanoven František Hauzer. Dne 1.srpna 1946 propukl v odpoledních hodinách v  pivovaru v Ostrově požár, který jej značně poškodil. V roce 1947 byl pivovar určen k likvidaci a zaměstnaných tu bylo pouze 7 osob. Uzavření ostrovského pivovaru předcházely velké boje mající i politické pozadí. Šlo o to, kde bude pivovar ponechán, zda v Ostrově či v Karlových Varech, neboť  byla tendence slučovati malé podniky a závody ve velké. Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch Karlových Varů jako centra. Snad nebyl proto  náhodný ani požár, který v r. 1946 v pivovaru vypukl. K samotnému uzavření a ukončení činnosti pivovaru došlo v roce 1947.

 

                                                                                                                                                               Napsal  Jiří Lázinka

 

Použitá literatura a obrazové materiály:

                                 Dějiny města Ostrova – zpracoval kolektiv autorů za redakce L. Zemana

                                 Karlovarské radniční listy – článek Weberové od Jaroslava Fikara

                                 Diplomová práce o Webrových pivovarech v Ostrově a Karlových Varech

                                 autora  Jaroslava Jiráta.

                                 Internetové stránky

 

 

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Historie pivovaru Weber v Ostrově