Ostrovský Morový či Mariánský sloup
Náměstí mnoha našich měst a městeček zdobí již déle než tři staletí monumentální, barokní sochařská díla. Jsou to prosté sloupy se sochou, většinou postavou Panny Marie, a to v podobě Neposkvrněného početí - Marie drtící svou nohou hada Hříchu nebo jako Matku s Ježíškem v náručí. Jsu to ale také mohutná sousoší s mnoha postavami světců. I ta jsou však nazývána „sloupy“ morovými či Mariánskými. Nešlo tehdy ovšem o výzdobu, jak je vnímáme dnes. Sedmnácté století , nazývané „stoletím válek“ a utrpení, která přinášely stejně tak století osmnácté s morem a bídou a s vypjatou zbožností. Doba, kdy tato díla vznikala, vyzývala k projevům proseb o nebeské přímluvy, za odvrácení morové rány a válečných strastí i díků za pomoc.
Také Ostrov má svůj morový sloup na Starém náměstí. Podle příkladu císaře Ferdinanda III.,,který v Čechách dal postavit první takový sloup na Staroměstském náměstí v Praze, již roku 1650, město Ostrov dalo vztyčit roku 1685 svůj sloup. Za vůbec první se pokládá Mariánský sloup na Piazza S.M.Meggiore v Římě z r. 1614, postavený papežem Pavlem V.. Na sever od Alp pak Mariánský sloup v Mnichově, postavený v roku 1638 na Mariánském náměstí .Chtělo-li některé město takové rozhodnutí uskutečnit, muselo o to nejprve požádat zemskou vládu – Českou kancelář, která doporučovala zasvětit sloup Panně Marii. Musel být připojen i nákres, který posuzoval sám císař. Podrobnosti byly ponechány dárci – městské radě. Latinský nápis byl veden vděčností Panně Marii, která ušetřila město nákazy, panující tehdy všude kolem a také prosbou o ochranu i ve všech strastech a před všemi strastmi budoucími. Městská rada vzpomněla v latinském nápisu ovšem blahořečením císaře i majitele panství. Otázkou zůstává, zda zázračnou ochranu před morovou nákazou nezpůsobila, kromě nebeské přímluvy, také přísná opatření – zavření městských bran. Je tady jakási dávná podobnost….
Ostrovský sloup s korintskou hlavicí spočívá na podstavci nad dvěma schody, nesoucím latinský nápis. Na vrcholu stojící postava zlatě korunované Matky Boží s dítětem na levé paži. Dnes jde však již jen o kopii, stabilita původního umístění již neodpovídala bezpečnosti a socha byla v roce 2009 nahrazena kopií. Originál je uložen ve farním kostele. Ostrovský morový sloup byl, jako všechny podobné, pro obyvatele města posvátným místem. Svítila před ním, většinou večer v pátek a v sobotu, lampa, která krásně ozařovalo setmělé. náměstí. Při různých oslavách se před ním konaly polní mše, stával před ním také jeden z oltářů Božího Těla, byly tu svěceny zvony i prapory. V roce1909 dostaly části sochy naposledy nové zlacení. Ostrovský malíř a pozlacovač Simon Fritsch použil však jen málo kvalitního zlata a v tenké vrstvě. Socha tak zářila nad náměstím jen krátce.
I dnes zdobí sloup po celé léto a podzim květiny a svíčky.
Napsal Jiří Lázinka
Překlad latinského nápisu
K větší slávě nejsvětější a nedělitelné Trojice a Krista Vykupitele, ke slávě a cti Bohorodičky Panny Marie a všech svatých, jak za ochranu v době přítomné a osvobození od všude řádící morové rány i všech neštěstí dřívějších, tak i pro blaho budoucí nejvznešenějšího císaře Leopolda a nejjasnějšího vladaře a pána našeho Julia Františka vévody Sasko Engerského a Vestfálského a zajisté také pro veškerenstvo postavili tento památník na věčné časy pro potomstvo, jednak z trvalé vděčnosti v zájmu obce, jednak podle slibu věčně zbožně oddaní SPQS /zřejmě oobdoba latinské zkratky „Senatus Populus Que Slacenwerdensis – Občané Ostrova a jejich představitelé léta Páně 1685 – překlad Vladimír Pražma
Náhledy fotografií ze složky Ostrovský Morový či Mariánský sloup
